Po třech letech pauzy, způsobené covidem a zdražením energií jsme se rozhodli uspořádat náš Mikulášský countrybál. 

Letošní pochod VŘSR nás zavál k říčce Sázavě. Zázemí bylo zřízeno v hospůdce ve vsi Chřenovice. Výšlap byl směrován do Zruče nad Sázavou a okolí. Po pátečním dešti nám počasí přálo, bylo sice větrno, ale slunečno. Každý si naplánoval porci kilometrů tak, aby bylo zdolání v jeho silách. Večer jsme se opět sešli v Chřenovicích. Únava byla na všech znát. Tak doplnit kalorie a hajdy na kutě. 

Tentokrát uspořádali kamarádi z HBC lov kožešin na legendárním kempu U kůlu v Dolním Smrčném. Při té příležitosti oslavili Hejkal, Greedy a Oťas své kulaté a půlkulaté narozeniny. Na startu se sešla asi stovka lovců, což bylo podle slov prezidenta Lucína nejvíce v historii. Celý víkend se náramně povedl. 

Foto

   Na dny okolo svátku sv. Václava nachystal Greedy další z vandrů. Tentokrát do přírodního parku Písecké hory. Cestou vlakem nás postihla patálie s lokomotivou, takže jsme v Číčenicích čekali víc jak hodinu, než přijela náhradní. Toto zpoždění mělo za následek jednu nemilou věc, a to že všechny hospody v Protivíně, kde jsme vystupovali, už zavřely. Naštěstí bezprostřednost kamaráda Hejkala nás zachránila, a tak po zavíračce v restauraci U Strnadů dáváme malé občerstvení. Za tmy nacházíme místo na přespání nedaleko studánky v Dobrném.

   Ráno pokračujeme přes Krč lesem na 46m vysokou rozhlednu Vysoký Kamýk. Scházíme dolů do Albrechtic nad Vltavou, kde marně hledáme otevřenou osvěžovnu. Je den státního svátku, takže všechno zavřené. Žízniví opouštíme toto místo a podél albrechtického potoka pokračujeme na místo kde strávíme naší druhou noc.

   Balíme a po snídani vyrážíme směr Velký Mehelník, kde cestou nabíráme Šumaváka. Stezka od bývalých žulových lomů začíná strmě stoupat, a tak na vrcholu dáváme malou přestávku s občerstvením z vlastních zásob. Na konec září je překvapivě teplo a tak v Jednotě v obci Kluky kupujeme pivo, zmrzliny apod. V Temešváru v bistru u Podolského mostu nabíráme mimo jiné vodu a hned za mostem hledáme místečko na přespání.

   Sobotní cesta nás vede podél Orlické přehrady. Přes Červenou nad Vltavou, kde na místním nádražíčku přečkáváme několik dešťových přeháněk, kolem Rukávečské obory šlapeme k Hrejkovickému potoku. Cesta je jak velbloudí hrby, stále nahoru a dolů. Na ostrohu u ústí potoka mírně zakufrujeme a pak po potoce míříme na kemp T.O. Jaguár. Tady to zase vypadá jak v džungli. Na campu u potoka pro dnešek končíme. Ještě sehnat vodu a dřevo na oheň a čajový dýchánek může začít.

   Jelikož nás ještě čekají nějaké rodinné povinnosti, opouštíme brzy ráno ještě spící kamarády a přes Květovskou oboru míříme do Branic na vlak domů. 

   Opět parádní vandr.

FOTO

V září přichází na řadu první ze dvou plánovaných brigád ke svozu dřeva a následné výsadbě nových stromků. 

V měsíci růží se pravidelně koná muzikantský sejšn u Pižmoně na Zounarce. A tentokrát slaví i jeho Jana 50tiny. 

    Na slezině u Dáši zašel kamarád Pakin za Pštrosákem, zda s nimi nechceme vyrazit na vandr, a tak v květnu vyrážíme na výšlap do Železných hor. Jednoho pátečního odpoledne sedáme v Jihlavě do vlaku a frčíme směr Třemošnice. V Brodě se spojujeme s humpoleckými kamarády. V Čáslavi opouštíme rychlík a sedáme do couráku, který končí v již zmíněných Třemošnicích. Zde ještě čekáme v pohostinství na Ilonku. Ta jela o jeden vlak později. Pak už šlapeme zelenou turistickou značkou Hedvičiným údolím podél Zlatého potoka. Náš cíl pro páteční přespání jsou rybníky Horní a Dolní peklo. Před ulehnutím zajdeme na jedno do pekelské hospůdky. 

Jaro je v rozpuku a my opět vyjíždíme na srub. Je potřeba zase popracovat. 

   Přivítat jaro na Valchacreek jedeme jen dva. Pštrosák a Kulíšek. Fógl odjíždí už ve čtvrtek s Oddílem B. Berou to přes Telč, Řásnou a hrad Roštejn tak, aby v sobotu odpoledne byli na fleku. 

O posledním lednovém víkendu jsme vyjeli trochu poklidit na sroubek. A taky trochu zalenošit . 

   Na polovinu měsíce sněhu nachystali kamarádi Greedy a Jablíčko promítání ze svých aktivit. Jabko nám pouštěl fotografie z návštěvy indonéských ostrovů se svým nezaměnitelným komentářem. A Greedy filmový dokument z potápění k lodním vrakům v jaderském moři. Se svou trochou do mlýna také přispěli kamarádi z plzeňska, ti promítali květnovou jízdu v džípech Us army. Pak už přišly ke slovu rozličné hudební nástroje a syrový sbor hlasů. A také odjezd domů. 

   Je po vánočních svátcích, skončila doba přejídání a my jedeme na Kaštanovu základnu u Malého Budíkova. V sobotu dopoledne jsme dorazili na flek. Po obhlídce kempu jdeme ještě na kus řeči do Doktorova sroubku. Mezitím se sjíždí další kamarádi. Pižmoň přivezl výborná játýrka z divočáka, tak si dáváme pěkně do nosu. Poté pouští Kaštan zdravici od prezidenta a přijímá do své vlády dva nové ministry. Sokolíka a Chmeldu. Někdo zůstává na místě a věnuje se debužírování, ostatní se jdou projít po okolí. Trasa vede přes Kejžlice, Lipnici k Wolkerovu památníku. Odtud k orlovské hájence kde působil A.B. Svojsík zpět na slepičárnu. To už zní písničky v podání Magdy a Hlíny. U ohýnku je skvělá nálada, která vydrží dlouho do noci.