|
Předvánoční brigáda Týden před vánoci trávíme sobotní večer v hospodě U Piráta, kam si přišli Killy a spol zahrát. Zde se domlouváme na nedělní brigádičku na srubu. Budeme zateplovat a přidělávat palubky pod oknem u buřťáku.
Odjíždíme
dopoledne. Na boudě se míjíme s vánoční výpravou Kočovníků. Na práci
máme klid, a tak nám jde dobře od ruky. Kulda krájí minerální vatu, Fógl
přiřezává palubky a Kryštof vše kompletuje dohromady. Končíme po páté
hodině odpolední. Ještě po sobě uklidit a hurá domů.
Zase jsme pro náš sroubek něco udělali.
Pochod VŘSR Po roce opět vyrážíme s humpoleckými kamarády na jejich tradiční akci.
Na
jihlavském nádraží se scházíme s ostatními a cestujeme směr Kamenice u
Humpolce. Z Jihlavy nás jede deset. Páteční zpívání je naplánováno do
zdejšího pohostinství. Po jedenácté někdo odchází spát do lesa, jiní ke
kravínu pod přístřešek. My s Fóglem jdeme s oddílem B k bývalému
kravínu.
Ráno rychle balíme a vydáváme se na cestu. Oddíl B
zamířil zpět do knajpy, my prolézáme propustí pod dálnicí k Pavlovu.
Odtud šlapeme na osadní flek Výrů. Zde snídáme a čekáme na zbytek
pochodujících. Po občerstvení šlapeme k Větrnému Jeníkovu, kde obědváme.
Další úsek cesty nás zavádí ke Smrčné. Tady hasíme žízeň výbornou
plzničkou. K tomu hraje a zpívá Hlína na kytaru. Prostě paráda.
Přespáváme v lese mezi Smrčnou a Hybrálcem. Ještě potlachat u ohýnku a
jdem spát.
Neděle je mlhavá a mrazivá. K chuti přichází horký
čaj nebo káva. Postupně se pak rozcházíme. Někdo na autobus do
Humpolce, další pěšky do Jihlavy.
Počasí nám celkem přálo, takže bylo fajn.
Pštrosák a Kulíšek.
LOV KOŽEŠIN HBC
Je říjen. První víkend. Scházíme se v kempu batelovské osady White Canyon, kde pořádá HBC svůj Lov kožešin.
Páteční odpoledne a večer věnujeme seznamování v lovětínském kultůráku.
Sobotní
ráno zahajujeme snídaní a pak už nás organizátoři vyhánějí na trasu.
Zatím jsem tu sám, čekám na Kryštofa s Grétou. Fógl zůstal doma, covid
je svinstvo. Trasa vede přes Čenkov, Růženou a Lovětín oklikou zpět na
flek. Cestou plníme všelijaké úkoly. Po menších i větších peripetiích
pozdě odpoledne máme splněno. Na řadu přichází vyhodnocení, poté něco do
žaludku a pak už čekáme na slavnostní zapálení. Oheň praská, zní Vlajka
a věnujeme vzpomínku na odejivší kamarády. A je tu vyhlášení výsledků.
Nejvíce placek si odnesl Hlína se synkem Ondrou. Za nás zabodoval
Kryštof. Potom se hraje a hraje a hraje. K půlnoci odjíždí Gréta se
Štófim a já jdu též pomalu do pelíšku.
Neděle, čas loučení
balení a odjezdů. S Jitkou a Víťou scházíme do Lovětína, kde mnozí
nechali zaparkované své oře, a míříme k Jihlavě.
Ahoj Kulda. brigáda v září Tak jsme opět domluvili menší brigádičku. Kromě Dopiho se v půlce září sjíždí celá osada. Nejdříve ale jdeme pokecat do číchovského šenku. Plánujeme co budeme v sobotu dělat.
Druhý den se vrháme do práce.
Jedna skupina uklízí zaneřáděnou farmářskou boudu, další provádí terénní
úpravy. Rozváží zeminu na místa kde je to potřeba. A Kryštof buduje z
kamení taras. K večeru je vše hotovo. Někteří jdou na pivko, zbytek
zůstává na fleku u ohýnku. Je krásná hvězdná noc. Spát jdeme dlouho po
půlnoci.
V neděli ještě něco poděláme a pak jedeme domů.
Vandr na pohodu Na svátky upálení slovanských věrozvěstů, jak to kdysi nazval jeden náš kamarád, jsme vyjeli na čtyřdenní vandr.
Jedeme
jen tři Pštrosák, Kulda a ještě se k nám přidal Kwak. Sedáme na náměstí
do sedmičky směr Popice. Za vsí u Hrazeného rybníka se občerstvujeme.
Po zelené značce šlapeme kolem Špičáku na Pouště. U Jezírka v lomu odpočíváme a
vaříme kávu. Nejbližší záchytný bod je Otín. Cestou sbíráme houby,
večer se budou hodit. Od otínské hasičárny, kde jsme pod přístřeším
přečkali menší dešťovou spršku, míříme po silnici ke Stonařovu. Zde si
chceme dát v restauraci pivko. K naší smůle je však z technických důvodů
zavřená a potraviny vedle jakbysmet. Bereme tak za vděk větnamskou
večerkou a na schodech před ní hasíme žízeň. Ze Stonařova stoupáme k
Alejím. Někde poblíž chceme nocovat. Nakonec zakempujeme pod Alejema u
potoka Bělohlávek. Rozděláme oheň a vaříme nasbírané houby. Pak hajdy na
kutě.
Ráno je větrno a deštivo. Balíme cajky a vyrážíme ke
Zlatomlýnu. Ještě pár fotek u vodopádu a pak rovnou po žluté k hájovně
Na Kříži. Na odpočívadle si dáváme kávu i něco na zahřátí. Od hájovny je
to asi hodinka chůze do Okříšek. Zde si v hospodě objednáváme dršťkovku
a pak v kavárně kávu. Ještě nákup v místním Albertu a jdeme na nádraží.
Máme toho celkem dost, tak se do Číchova svezeme vlakem. Stavíme se u
Rosti na pivo a potom na srub.Tady přespíme. Trasu, kterou jsme
plánovali na tři dny jsme stihli za dva. Tak se domlouváme na denní
výlet do Třebíče a okolí.
Brzkým ranním vlakem jedeme do
města. Máme v plánu navštívit rozhlednu na Pekelném kopci. Cestou se
zastavujeme v cukrárně na malé občerstvení. Poté pak šlapeme po zelené k
rozhledně. Je slunečno a v polích jsou slyšet skřivani. Z rozhledny je
nádherný výhled daleko do krajiny. Ale taky tu nahoře pořádně profukuje.
Oklikou se vracíme zpátky k Třebíči. Všude je spousta zralých malin,
tomu nejde odolat. Na Karlově náměstí v pizzerii obědváme. Do odjezdu
vlaku máme spoustu času, tak míříme do židovské čtvrti. Nakonec malá
káva a hurá na vlak. Zbytek dne a večer trávíme na našem sroubku. Kwak
jde záhy do hajan, kdežto my s Fóglem to táhneme do dvou hodin do rána.
Další
den v klidu posnídáme, poklidíme a pěšky vyrážíme do Brancouz, odkud
jedeme domů do Jihlavy. Vandr byl fajn, jak se říká: Na pohodu.
Červnová brigáda na srubu
Na první víkend měsíce růží se nám konečně podařilo zajistit bagr na terénní úpravy, jenž jsme měli v plánu.
Sambi s technikou přijíždí v pátek brzy odpoledne. Do večera se sjíždí ostatní. Ještě dolaďujeme detaily, zítra to vypukne.
Po
snídani jdeme na to. Sambi strhává hlušinu pod skálou, rozšiřuje plac
na potlachový oheň. Rovná zem kolem srubu a zvětšuje místo u buřťáku.
Všichni mrkáme jak mu to jde. Večer jsou změny hodně znát. Ale až vše
zaroste a příroda si s tím poradí, bude fajn. Taky jí trochu pomůžeme.
Jsme unavení, avšak spokojení, že se dílo povedlo.
S dobrým pocitem odjíždíme v neděli domů. 40 výročí T.O. Samotáři Po pěti letech si bývalí i stávající kamarádi z osady Samotáři připomínají své kulaté výročí. Na páteční hraní v hospodě u Rosti se sjíždí na dvacet osadníků. Muzicíruje se do třetí hodiny ranní, poté většina jede domů do peřin. Jen málo z nich odchází spát na srub, kde se baví až do svítání.
Sobotu tráví někteří výšlapem po okolí, jiní konzumací dobrého moku. Večer se plká u ohýnku.
Neděle je už tradiční. Úklid a odjezd domů.
Tak zase za pět let. Za Ratov Smejda s Kuldou.
Květnová brigáda Na květen máme opět domluvenou brigádičku na našem osadním fleku.
Páteční
večer věnujeme přípravě a tak trochu i plkání. Má dorazit Sambi s
bagrem, ale jak se později dovídáme, postihl ho nějaký moribundus. Z
terénních úprav tedy sešlo. V sobotu měníme starý solární panel za nový,
větší. Natíráme mostek a provádíme další bohulibé činnosti. Nakonec
přijel Sambi i s Lenkou, ale jen na otočku. Večer patří baště a pivku.
Neděle je klasická, úklid a odjezd domů.
Sázení stromků HBC
Sázení stromků HBC je akce, které se rádi účastníme. V pátek začínáme ve Zhoři, v hospodě u Vítků.
|
administrace | |
eshop na míru |