Letošní ročník Valentýnského hraní se z destinace Dvorce přesunul do hospody v Hybrálci. První se na scéně objevila osadní kapela brněnských T.O. Roweři. Po nich nastoupila kapela Kdo má čas. Ta zaujala parádními houslovými sóly. Pak přišli na řadu loucké Pražce se svým bluegrassem. A finále obstaral Jarda Samson Lenk, kterému vypomohla Lenka Slabá, jenž se nacházela mezi diváky. Po skončení produkce se ještě dlouho jamovalo u stolu. Za Ratováky zdraví Pštrosák, Kryštof, Čort, Smejda, Dopi , Kulda a Gréta.  

Videa

Fotky

     Čarodky jsme opět spojili s menší brigádičkou. Po pátečním posezení u ohýnku jsme celou sobotu věnovali těžbě dřeva. Ta byla předem domluvená v lokalitě Kouty. Neděle patřila údržbě kempu a srubu. A v pondělí přišel na řadu čarodějnický oheň. Mezi tím vším se dobře jedlo, pilo, tlachalo, hrálo a zpívalo. Někteří zažili i první koupání v řece. Celé akce se s průběžnými odjezdy a příjezdy zůčastnilo asi patnáct lidí. Tak díky za pomoc a ahoj.

Fotky

                                  

Dvanáctý ročník Giro di Vehickel nás zavedl do krajiny princezny Zlatovlásky. Tedy do okolí zámku Červená Lhota. Letos jsme se sešli v menším počtu, tak jsme do obce Vícemil, kde byla naše základna, vyrazili auty. Čtvrteční etapu jsme absolvovali kolem Červené Lhoty. V pátek jsme se vypravili do Kardašovy Řečice a v sobotu nás čekala horská prémie v podobě výjezdu na hrad Choustník. Tým A jezdil většinou po silnici co nejkratší cestou k cílovému bodu, kdežto tým R si vybíral členitější terén s cílem tamtéž. Po všechny večery probíhala regenerace u pivečka, dobrého jídla, skvělé muziky a výborné nálady. Už teď jsme zvědaví, kde proběhne třináctý ročník.

Fotky

Fotky

   Máme tu konec června a tudíž i druhou ze tří každoročních akcí pořádanou HBC, Útěk z pevnosti Bojárdt. Již tradičního klání u lomu na Pouštích se zúčastnilo asi 80 kamarádů. Několik šestičlenných družstev se pak aktivně zapojilo do soutěží o pěkné ceny. Večer vzplál slavnostní oheň a byl vyhlášen vítěz. Jak trefně podotkl prezident HBC Lucín, útěk z pevnosti šel všem soutěžícím mnohem lépe než předchozí dobývání klíčů od pevnosti. No a potom se už rozproudila volná zábava proložená spoustou skvělé muziky. Spát se šlo až někdy nad ránem. Za Ratov zalamuje palec Pštrosák s Kulíškem.  Fotky

   Tak se sešel rok s rokem a my opět vyrážíme na náš oblíbený retrovandr. Jedeme v termínu oslav upálení slovanských věrozvěstů, jak nazval červencové svátky kamarád Frenk. Pro letošek vybíráme oblast kolem řeky Svratky a Bílého potoka. Po necelé dvouhodině jízdy vlakem, vystupujeme v obci Doubravník. Odtud putujeme směrem na Tišnov. Je úmorné vedro, tak nepohrdneme koupelí v řece, ani občasným svlažením hrdla pěnivým mokem. K večeru hledáme místo na nocleh. Už se stmívá a pořád nic. V Herolticích potkáváme Roberta s Hankou, taky trampy, a ti nás zvou k sobě do chalupy. Nocujeme u nich na zahradě. Ráno se loučíme a šlapeme dál k Veverské Bítýšce. Na jednom z jezů dáváme pauzu, když v tom přijde z nedaleké chajdy maník a hostí nás vynikající slivovičkou. V Bítýšce opouštíme Svratku a šlapeme proti proudu Bílého potoka. Přicházíme na Šmelcovnu, kde už čekají kamarádi z HBC, Myšajda, Lucín a Šťoura. Zde se krmíme výbornou uzenou krkovicí a bůčkem. A samozřejmě nechybí vychlazené pivečko, které točí paní hostinská bujných vnad a kyprých tvarů. Večer a noc pak trávíme v campu T.O. Prašiví psi. Další den pokračujeme údolím Bílého potoka, až do Velké Bíteše. Tady se odpojují Dopi s Frenkem, kteří se vrací do Jihlavy. Zbytek pokračuje v cestě. Chceme dojít do Náměště nad Oslavou. Před Jinošovem se chladíme v rybníce a v obci si pak dáme pivko. Proběhne porada ohledně spaní, a zase hajdy do lesa. Nakonec kempujeme u jedné ze studánek. V okolí je spousta mravenišť, tak vybíráme flek se zvýšenou opatrností. V neděli scházíme do Náměště, sedáme na vlak a jedeme zpět k domovům. Počasí nám přálo, ušli jsme skoro 70 kilometrů. Až na malé zdravotní problémy, jako byly puchýře a nějaké odřeniny, to byl parádní vandr. Tak příště zase někde na štrece!  FOTKY

   Při návratu z retrovandru jsme si všimli, že náš kemp " Za tratí" je pěkně zarostlý a protože na poslední víkend v červnu je v termínovce psanej Krtek, rozhodli jsme se jej posekat. Nakonec jsme se sešli jenom tři. Bylo hrozný vedro, pot se z nás jen lil, ale zvládli jsme to. Během sečení jsme se občerstvili pivkem, kávičkou a i buchtou, kterou upekla Martinka. Opekli jsme také buřty a unavení se v sobotu večer po krátké bouřce vrátili do Jihlavy. Na cestě nás ještě chvilku zdržel strom spadlý po bouřce přes silnici z Brancouz do Brtnice. Dík patří Martince, Kulíškovi a Pštrosákovi. 

 Pořádání letošního Ohně starých bardů připadlo tentokrát na osadu T.O. Kondor z Jihlavy. Páteční večer už tradičně patří hudebnímu sejšnu a tlachání u pivečka. Sobota nás uvítala uplakaným ránem. Kdo chtěl, vyrazil na špacír po okolí a kdo ne, ten klábosil v teple útulného kondořího sroubku. Odpoledne bylo věnováno hrám. A to konkrétně zálesákovi, lukostřelbě a střelbě ze vzduchovky.Úderem šesté hodiny večerní svolává Duch lesa kamarády ke slavnostnímu zapálení ohně. Zaznívá trampská hymna, udělují se odměny za soutěže a je přijímán nový člen do osady T.O. Kondor. A to Pája. Pak už se linou lesem líbezné tony hudby, zní smích kamarádů a do toho všeho plane posvátný oheň. V neděli opět ráno prší. Loučíme se s kamarády a těšíme se na příští potlach starých bardů v kempu T.O. Hvězda Severu.

   První podzimní víkend budeme mít výroční oheň. A proto je nutno se na něj pořádně připravit. Takže nás čeká co? Brigáda.

Zas žloutne zem a stromy svlíkaj listí, Tak nějak by se dal charakterizovat náš podzimní Vandr spadaným listím. Pro letošek nás zavál opět do oblasti Brd. Ve čtvrtek ráno nasedáme do již nám známého rychlíku Kačina. V Praze na Smíchově pak do autobusu, který nás odváží do Mníšku pod Brdy. Odsud stoupáme lesem až na poutní místo Skalka. Je tu krásný výhled na celý Mníšek. Cestou po hřebenech nacházíme asi tři zastrčené kempy. Na Georgíně si dáváme oběd. Přes Swamp míříme k Jezírku, kde sídlí T.O. El Paso. Po dalších kilometrech v nohách nás vítá hospůdka Čunčí huba. V jejím útulném prostředí tišíme žízeň. S večerem hledáme v lese poklidné místo, kde trávíme první noc. Od pátečního rána šlapeme po Hřebenové cestě. U dubu Třebízského odbočujeme k bývalé raketové základně. Na Klondajku, jak zní její název, se prohlídkou celkem dost zdržíme. Sestupujeme směrem k Voznickému potoku a hledáme nějakou studánku na doplnění vody. Tak narážíme na kemp Dobrá naděje. Pavel, který je zde přítomen, nám vaří kafe. My si mezitím děláme oběd a pak trochu spolu pokecáme. Na Voznickém potoku poté navštěvujeme kemp Hebron a směřujeme k legendárnímu kempu Zlaté dno. Přes cestu nám přebíhá nádherný daněk a my stojíme v němém úžasu. Ze Zlatého dna míříme na Vlachovu strouhu. Na New Campu ( Vlachovka) necháváme cajky a jdeme do Voznice na pivko. Za tmy se vracíme na flek, kde přespáváme. V sobotu ráno spadne pár kapek, ale jinak nám počasí přeje. Máme namířeno přes Knížecí studánky na Stožec. Zde na odpočívadle vaříme rakousko-uherský guláš. Což jsou dvě konzervy vídeňského a maďarského guláše. K nim přidáváme dva trsy hlívy ústřičné, kterou jsme cestou našli. Po hřebeni putujeme k vrchu Hradec. Mezitím míjíme kemp Hobitín a plašíme několik jelenců běloocasých, jak nám pak doma napověděla tetička Wikipedie. Chceme se dostat k rozhledně na Studeném vrchu. Od tohoto záměru upouštíme, neboť se smráká. A my raději hledáme za světla místo na přespání. Jako zázrakem se nám do cesty staví kemp Na zlaté bleskovce. V jeho pěkném prostředí trávíme náš poslední večer a noc. V noci začíná pršet a déšť nás provází i celou neděli cestou do Dobříše. Zde po příjemném ukrácení chvíle v cukrárně, nasedáme do autobusu směrem na Prahu. A pak už vlakem až do Jihlavy, kam přijíždíme o půl páté. Jsou to suprově strávené čtyři dny. Na Brdy se příště těší Kryštof, Pštrosák a Kulíšek. Tak Ahóóój.  

Krátká zpráva z tisku

   V den výročí sametového puče oslavila T.O. Osamělí Vlci svou osmdesátku a zároveň s ní kamarád Lebeda své sedmdesátiny. Vše se událo v okolí útulného KD Klátovec. Oheň to byl spíše symbolický, zato Lebedova oslava byla velkolepá. Spousta jídla i pití, a hlavně výborná muzika dala základ dobré náladě a zábavě. Proto se více než 70 kamarádů dobře bavilo dlouho do noci. Tak Lebedo ještě jednou vše Nej a hodně zdraví!   

FOTKY

PF 2019