Již tradičně jsme se první sobotu v únoru sešli nad šachovnicovými stoly. Účast byla ovlivněna jarními prázdninami a dalšími akcemi. Přesto se turnaj uskutečnil a večer se i zabékalo při pivečku. Tradiční humorný doprovod Smejdy některé rozptyloval jiné pobavil. Výsledky nevybočily z uplynulých ročníků. A tak se o medaile podělili Honza, Killy a Rýsovák. Nelze také zapomenout na vyníkající bramborový salát.
První březnovou sobotu jsme se v hojném počtu sešli Na Rybníčku ke III. ročníku turnaje v piškvorkách a elektronických šipkách. V kategorii junioři a ti starší bojovalo do pozdních večerních hodin na tři desítky "sportovců". Od vítěze loňského ročníku Killyho si postavičku skřítka Paskřiváčka na rok odváží na Březinky Hanka (Kulíškova dcera). Večer po vyhlášení výsledků se při kytarách a pivečku protáhl do posledních autobusů. Akce se velice zdařila. Fotky
Junioři šipky:
Junioři piškvorky:
Senioři šipky:
Senioři piškvorky:
V sobotu 20. března se podvanácté rozezněla taneční hudba pod vlajkou Ratova při dalším tradičním bále. Ten dnešní v hodně westernovém stylu si nechali ujít trampíci, kteří dali přednost Vítání jara (byly v okolí hned tři)a nutno dodat, že je kolize termínů tentokrát akcí škoda. Ti, co se zúčastnili akce však určitě nelitovali. Pražce pod novým zvukem zahráli k parádní spokojenosti, Bonanza představila k jedné taneční klasice zdařilé Mexické výření děvčat, novinkou byla vesele pojatá módní přehlídka produktů Bushman (nutno dodat, že svépomocnými modely a modelkami Ratova a Bonanzy). Westernové dovednosti s lasy a biči předvedli kamarádi Pája, Suši, Dan a Kikina a někteří přihlížející se stali přímými účastníky / figuranty a prokázali svoji odvahu. Předpůlnoční tombola (asi nejvyšší hodnoty v historii) a blesková noční soutěž dovedli bál do brzkých ranních hodin. Chtěli bychom poděkovat všem přítomným a účinkujícím za výbornou atmosféru a naprosto bezproblémový průbeh a těšíme se na Mikulášskou Ratovskou merendu 4.12. zase v útulném saloonu v Rantířově. Fotky
V sobotu 17.4. se uskutečnil odložený ročník ve stolním tenise, již tradičně v sále Hybrálecké hospůdky. Na třech zelených stolech proběhlo ve čtyřech skupinách 32 zápasů 18 soutěžících. Zápasy provázelo tlachání přísedících (neboť přišlo i další desítka nepinponkářů), fandění a jak postupně hráči v nádstavbovém vyřazovacím pavouku vypadávali, tak i přesun na prosluněnou zahrádku za kytarou a pivečkem. Ve vyřazovacích soubojích se nakonec radovala čtyřka bojující o medaile: Jack a Jiřča (z pořádajícího Ratova), Kilián (T.O.Šmečka) a (tradičně) Honza Š. Posledně jmenovaný si vítězstvím nad Kiliánem odvezl "zlatou putovní pálku", a jako první ji v historii obhájil. Bronzovou medaily si na krk pověsil sám organizátor akce Jack. Veselí při kytarách nám vydrželo až do soumraku. Akce se díky dobré partě a pěknému počasí velice zdařila. Fotky zde (v přípravě).
První májovou sobotu se uskutečnil další dětský den. Jak nám děti rostou, došlo k změně některých her a soutěží, krom stezky byl zařazen hon za pokladem. Necelé dvě desítky dětí si za přispění fajnového počasí užilo zábavy a vydělané penízky utratili v prodejničce za ceny a sladkosti. Tradiční pečení a grilování se protáhlo až do večera.
Akce se setkala s velmi malou účastí, atak připomínala spíše malé posezení u ohýnku.
7.-9. května jsme se sjeli na tábořiště zapracovat. Více jak dvacítka pracantů pracovala na dodělávce střechy, štít nám díky málo řezivu vyzbyde ještě na příště, hodně se uklidilo po okolí, nařezali veškeré natahané dřevo, uklízelo se i ve srubu a hlavně došlo na úplné vystěhování Farmářské boudy a následný úklid nářadí. Večer u ohýnku, kytar a rumu se spoustou kravin a smíchu ukončil víkend.
První červnový víkend patřil na campu u Bílého Kamene výročnímu ohni kamarádů z Podbělu. Nás se sešlo a sjelo celkem slušná sestava, muziku doplnili Walter, Killy a Vlčák. Po odpoledních a podvečerních hrách jsme strávili u ohně spoustu hodin příjemné zábavy.
25.-27.6. se po předchozích přípravách uskutečnily Matesovy dětské hry. Na organizaci jsme pomáhali my společně s K.O.Podběl. Akce se zúčastnilo ke dvou stovkám dětí a dospěláků. My jsme přispěli přípravou a provozem stanovišť se střelbou, hodem na cíl, slepeckou stezkou a pomocí na lanovém centru. Soutěže se přehouply do večerních hodin, následovalo posezení s kapelou, tanec, žvanec, pivíčko, ... Akce se zdařila, trochu se nedostávalo v závěru jídla (tam bychom mohli příští rok pomoct, bude-li zájem organizátora).
Na poslední prodloužený víkend v červenci jsme vyrazili na klasický vandr. Retro styl "nedodržel" Mládě s mobilem a Víťa s neusárnou, přesto proběhlo vše perfektně i když akce byla náročnější, než jsme čekali. Čtvrtek sloužil víceméně k dopravě na místo, setkání s Mládětem a pár pivům na záhradce příjemné hospůdky v Dolních Loučkách. Po veselé příhodě se slovy: "seš hloupá, kdo to bude pít, následovalo pár kilometrů na táboření s MLádětovým pádaem do rokle.
Páteční den byl jak vystřižený a my vyrazili do údolí říčky Bobrůvky. Místy velmi náročné skalní přelezy, romantická procházka podél vody, pokec se starými trapery, zastávka v Trenckově rokli (krásné místo) a následné putování až do Podmitrova. Zde se k nám připojuje Kryštof a zcela vyčerpaný Mládě nás zase opouští. Přichází průtrž mračen a rádi přespáváme na lavičkách šenku poblíž tábora. Sobotní kilometry jsou již mokré, a jak se blížíme do údolí říčky Nedvědičky čím dál víc. Zmožení a mokří měníme u pozdního oběda plán a přesouváme se ocelovým ořem na Číchov. Již neprší a my usedáme okolo ohně. Na campu je Čort s rodinou a taky podivné zvíře (asi tchořík) s přítulností štěněte. Po společné dohodě vetřelce bohužel likvidujeme. V neděli trochu zábavy a úklidu a padáme na vlak. Vandr mokrý řekama i deštěm byl náročný, ale pěkný.
Utekl týden a my opět již ve čtvrtek jedeme ven. Tentokrát na IV. Giro di Vehickel. Letos na Třeboňsko. Výprava o 25 lidech zahajuje v Jindřichově Hradci. Centrem našeho táboření je Staňkův rybník. Z něj pořádáme výpravy po okolí. Z těch dobře pamatovatelných vyberme příhodu se záchodem na statku, ze které Smejda s Ájou přišli až po půl hodině a s lahví slivovice, propršená výprava do Třeboně, Adamova havárie, parádní koupání v pískovně za Suchdolem, ...
I ti nejmenší cyklisti zvládli skoro 120km v sedlech, všichni pak pohodový vandr se spoustou srandy. Viděli a zažili jsme hodně, přesto se na další místa v této oblasti určitě napříště vrátíme.
Jen pár dní po cyklovandru jsme byli pozvání do Jeclova na volejbalový turnaj smíšených družstev. Tým jsme posílili o duo Mláděnců a výsledek se dostavil. Navzdory očekávání a jakýmkoliv našim ambicím, náš bojovný team postupuje po několika vyhraných zápasech do finále!
Vidina vítězného poháru a historická šance (ještě na stará kolena) něco vyhrát nám pomohla a družstvo vedené Radúzou vítězí. Následuje vyhlášení, oslava a príma večer. Fotky zde.
Závěr srpna je v Jeclově věnován opět letnímu promítání. V pátek 27.8. se nás tu schází skoro plná sestava a krom kina, posezení a tanci s kapelou v zádech klábosíme o podzimních akcích. Po dlouhé době se vidíme s loňským spolucestovatelem Jirkou.
Na 28.srpna připravil Mates rozloučení s létem na Přímělkově. Akce s programem pro děti i dospělé proběhly okolo i v útrobách kulturáčku, peklo se prasátko, teklo pivo proudem. Večer se stezkou odvahy byl zapálen oheň a kytary utichly až kolem čtvrté ranní. Léto jistě ještě nekončí, ale to Přímělkovské, je už minulostí.
10.-12. září proběhla na campu velká brigáda. Za účasti dvou desítek makáčů se podařilo nakácet, nařezat a přesunout mnoho kubíků dřeva, což byl základní předpoklad pro blížící se potlach a následně podzimní sezonu a příjemnou zimní atmosféru ve srubu. Čortík posekal vzorně trávu, Kyklop s juniorama upravil přístupovou cestu, Fógl s Kryštofem a Kaštanem dorazili nedodělky na střeše a obložili štít. Povedly se i další drobné práce a co se nestihlo, holt musí přijít na řadu někdy příště. Mládě připravil chutný ovárek a večer u ohně s kytarama se protáhl do popůlnočních hodin. Zvláštní poděkování patří Lapťovi za výpomoc.
V sobotu 18. září nás Mates sezval do své hospůdky v Přímělkově k posezení při hudbě a koštu burčáku, ale hlavně k odhalení obrazu hradu Rokštejna. Plátno o dvou metrech čtverečních od kamaráda Prouzi z K.O.Podběl zobrazuje hrad a okolí v době jeho největší slávy i s postavou rytíře a černého psa, který dle pověsti něco splnil nebo zařídil hradní komtese (ale co to bylo? ...ach ten burčák...!) Zpívalo se a veselilo v plném sále až do půlnoci. Obrazová vzpomínka zde.
Tradičně poslední víkend v září jsme se sešli do lomu Na Ratově k většímu ohni. Páteční večer v šenku tentokrát navštívilo méně lidí, ale během sobotního dne a podvečera nás nakonec bylo lehce přes padesát. Popolední program zahájilo klání ve špačku, kde tým starších pánů, pracovně nazván Hvězďáci (větší podíl T.O.Hvězda Severu), měl skvělý vstup do zápasu (hlavně díky Zobákovi), soupeř s kapitánem Dopim však strhl vedení na svoji stranu. Následovalo mnoho soutěží a ptákovin pro děti i starší. Účast byla hojná a velký úspěch měl Polárník hladovec (o čokoládu) a nefalšovaný biatlon (lyže měly dobrý skluz, neb začalo pršet). A bohužel čím dál víc a furt. Slavnostní oheň jsme ještě zapálili, rozdali odměny a zazpívali si Vlajku. Vše ostatní se odehrálo již pod přístřešky.Spousta dobré muziky, vyprávění a fórků, a nekonečné proudy vody a tvořícího se bláta. Poslední zalehli kolem třetí hodiny. Ráno poznamenané celonočním deštěm, promočenými stany a vylitým potokem, zapadlými auty,... trochu pokazily dojem z jinak pěkné akce.
Hned první víkend v září 2010 se uskutečnil dlouho připravovaný potlach, respektive setkání trampů pamětníků. Myšlenku poprvé vyřkl na slezině bardů v prosinci 2008 v Jakubské pivnici Pavlušák z T.O.Kondor Jihlava jako vyvrcholení aktivity vydání knihy Tramping na řece Jihlavě. Myšlenka byla trapery seniory přijata kladně, ale trvalo více jak rok a půl, než se vytvořila skupina zástupců osad Kondorů, Hvězdy Severu a Ratova a vytvořila plán, program, ceny, zvadla a celou koncepci těchto setkání.
První tato víkendovka proběhla na campu T.O.Hvězdy Severu na 40.míli. Sjelo se osm desítek trampů a nosným programem byla stará trampská píseň a vzpomínky. Došlo i na soutěže, oheň, spoustu dobrého jídla a pití. Zábava se přehoupla přes půlnoc a mnoho šedesátníků a sedmdesátníků opět ulehlo pod hvězdy přímo kol campu. Ukázalo se, že věk, unavené zdraví i stříbro ve vlasech není překážkou v trampování. Obnovila se spousta starých kontaktů a účastníci se těší již na další ročník, který by měl proběhnout v campu Na Ratově koncem léta 2010.
Jeden z nejhezčích podzimních víkendů 22.-24.10. jsme nádhěrně využili k vejšlapu. Tentokrát po ose Nová Ves - Janštejn (kde jsme strávili s kamarády od Vlčat a Podbělu první noc) - Nová Buková - Křemešník (pod širákem druhá noc) - Vyskytná. Cestou jsme kromě tisíců barev podzimní přírody viděli koně, krávy, muflony, srnčí, divočáka, spoustu dravců, volavky, prošli tábořiště Bukovky a okolí a vystoupali na nejvyšší vrch Pelhřimovska. Bylo to moc príma, mohlo nás snad bejt o trochu víc. Fotky zde.
V rámci brouzdáním spadaným listím jsme po letech opět navštívili tábořiště na Bukovce a okolí. Rybník Samson je vypuštěný, veškeré okolní louky až k malému tábořišti na rohu jsou dost podmáčené a z části vůbec nevyužívané. Část vysokého spodního lesa k hlásce vystřídala po těžbě smrčina a všudypřítomné šáší. Polní cesta k Samsonu podél lesa je takřka neprůchodná, horní les pak střídá kultury, jak přichází těžba a polomy. Překvapení na nás čekalo na samotném tábořišti, kde majitel nechal louku zarůst náletovými dřevinami a spodní voda též udělala své (to jsme konstatovali při poslední návštěve před 7 a 4 roky). Nyní, jak dokladují fotky, je nálet krom tří skupin listnáčů vytěžen, tráva sekána, voda se opět stáhla do mokřad na spodní straně. Jeslti se tu bude něco dít, ale nevíme. Smrky, které jsme sázeli v horní hraně, aby nebylo vidět do tábořiště vyrostli do výše 12m. Po staré bráně a příjezdové cestě není takřka památky. Nad tábořištěm se pasou krásní koně, prodejna má novou omítku a přibyly zde i nové domky. Je to už dlouho, hodně věcí čas zakryl a přemaloval, ale je tu furt krásně....
V sobotu 4. prosince 2010 se uskutečnil v sále kulturáku v Rantířově již tradičně náš bál a protože je počátek prosince, je Mikulášský. Po úspěšné loňské premiéře v tomto stylu jsme scénář nijak neměnili, akorát si Víťa zakoupil nová andělská křídla, přifoukli jsme tombolu na 240 cen a tak každá obálka vyhrála. Zodpovědně zahráli Světečtí Střepy i Účastníci nájezdu a Bonanza si tentokrát přizvala malé čertíky ve věku 1-10let a bylo jich patnáct a byla to úžasná podívaná a příjemné oživení. Akce se velice zdařila a proběhla bezproblémově! Foto zde.
